Polenské mrkvánky

18.01.2020

Polenské mrkvánky

Kraj Vysočina

Polenské mrkvánky jsou spojené s Mrkvancovou poutí

Jak píší na webu obce Polné:  "Vznik Mrkvancové pouti je nutné hledat v samých počátcích města Polná. Bylo jistě období, kdy sídliště Polná nemělo ještě kostel, ale mělo pole. Na tom se shodují všichni historikové. Název města je odvozen od slova „pole“. Z polí, která byla v rozsáhlém pralese českomoravského pomezí v té době vzácností, pocházela převážná část obživy starých obyvatel Polné. Proto také každoroční dokončení sklizně doprovázely slavnosti dožínek, pocházející zajisté ještě z pohanských dob.

Jak a kdy se stala mrkev symbolem polenské pouti se přesně neví. Pro obyvatele narozené v minulém a našem století je to od nepaměti.

Existuje záznam z návštěvy potomků posledních předbělohorských protihabsbursky založených pánů na Polné – Žejdliců ze Šenfeldu. Potomci obou větví Žejdliců, kteří navštívili v 2. světové válce Polnou, se hlásili k tomu, že zvýšené pěstování a požívání mrkve na Polensku, včetně jednoho mrkvového dne v týdnu, zavedli jejich předkové jako doplněk výživy lidu na svém panství, a tak se stala mrkev i odznakem polenské pouti. Jisté však je, že mrkev je zavěšována nade dveře a vrata domů v Polné od nepaměti. Zpočátku byla zdobena stuhami v barvách českého království, tj. červenobílými stuhami. Od počátku dělnického hnutí v posledních desetiletím minulého století někteří občané vyvěšovali o pouti mrkve zdobené pouze rudými stuhami a od vzniku Československa se rozšířilo zdobení červenomodrobílými stuhami, odvozenými od barev na naší vlajce.

Mrkvancová pouť není poutí farního kostela, ale poutí městskou. Koná se vždy druhou neděli v září, ve svátek sv. Liguriáše, patrona města.  Kult sv. Liguriáše vznikl v Polné  roce 1652, kdy kníže Ferdinand Josef z Ditrichštejna přivezl z Říma ostatky tohoto světce, věnoval je městu a uložil v polenském kostele, kde jsou ostatně ve skleněné rakvi uloženy dodnes. Že má sv. Liguriáš k mrkvi pěkný vztah, dokládá starý popěvek:

                               Svatý Liguriáši,

                               opatruj nám mrkev naši,

                               ať nám ji přibyslavští neodnáší.

V minulosti byla pouť slavena okázaleji. Na pouť do Polné, jako k prameni živé vody, přicházel lid ze širokého okolí i Čechové z poněmčelých míst, aby se zde poveselili, osvěžili a kromě mrkvánků si odvezli nakoupené vlastenecké časopisy, kalendáře a knihy.

Byly neseny ostatky sv. Liguriáše na náměstí, kde se konala pobožnost a za doprovodu zvonů se průvod vracel zpět do děkanského chrámu. Potom žáci z jezuitských kolejí a později ochotnické spolky hráli divadelní hry, byly pořádány trhy a veselice. Pochopitelně pouť byla největším výročním trhem, kde podle pořádku mohli vystavovat a prodávat své zboží všichni páni mistři rozličných místních cechů i přespolní. Stánky se zbožím poctivým a později i jarmarečním stály na obou stranách hlavní ceny od Horní brány hlavního - dnes Husova – náměstí až téměř k Dolní bráně Sezimova náměstí.

Věřme, že starý zvyk a tradice zavěšování dvojice mrkví ozdobených stuhami v národních barvách bude v Polné pokračovat i nadále. Letos se Mrkvancová pouť bude konat 11. září. Více se dozvíte zde: https://www.mesto-polna.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_ktg=26281&n=mrkvancova-pout&p1=84689

.

To dokazují i fotografie z Mrkvancové pouti, kterou by byla škoda nenavštívit.

.

No ale vraťme se k receptu na Mrkvánky

Suroviny: 

Těsto: 1 kg mouky (60 dkg výběrové polohrubé, 40 dkg hladké), 20 dkg másla a 1 lžíce sádla, 20 dkg cukru, 3 žloutky, 5 – 7 dkg kvasnic, sůl, asi 50 celých nebo rozemletých fenyklů, mléko dle potřeby   

Náplň: strouhaná mrkev asi 1,5 kg, ¼ kg cukru, 1 vanilkový cukr, 50 celých nebo rozemletých fenyklů. Dusíme na 10 dkg másla 5 – 10 minut. Udušenou mrkev necháme vychladit. Zůstane-li v mrkvi šťáva, po lehkém pomačkání ji slejeme.

 Z vykynutého těsta vykrájíme bochánky, které uvnitř naplníme mrkví. Na plech dáváme řídce, aby se bochánky nespekly – podle velikosti plechu 3 až 4 nebo 4 až 5. Podmastíme, pak lehce zmáčkneme, okraje pomastíme, vršek potřeme zbylým bílkem a posypeme celým mákem.

Upečeme a vychladlé mrkvánky potřeme na posypaném vršku přehřátým nebo napůl rozpuštěným máslem (aby neztékalo) a hojně posypeme moučkovým cukrem s přimíchaným vanilkovým cukrem.

Z tohoto množství je asi 50 mrkvánků – podle velikosti i více.

.

A k Polenským mrkvánkům se výborně hodí náš Čoko čaj

.

Další místní recepty naleznete pod štítkem Kraj Vysočiny

 

Rubriky

Recepty podle názvů

Baťův řízek

.

Blatnický krajanec

.

Bolehošťský řízek

Bramborová buchta

.

Bramborová omáčka z Pomalší

.

Bramborové placky se škvarky

.

Brčálka z Rokycan

Černá ryba z Klášterní Skalice

.

Dršťková polévka z Brtnice

.

Dýňová paštika od Janičky ze Starého Sedloňova

.

Hanácká kaše z Vyškova

.

Hanácka syrnica

.

Hanácká trošková polévka

.

Hladká Anča z Podchlumí

.

Hnětýnky

.

Horňácké uzené maso

.

Houbová paštika s vůní tymiánu

.

Hubník z Krkonoš

.

Hukvaldské preclíky

.

Jabkance

.

Jehněčí pro Eduarda VII

.

Jehněčí se slivovicovou vůní

.

Jesenické masové knedlíčky

.

Jesenický hubník

.

Jihlavská kyselka

.

Jihočeské drbáky z Malčic

.

JIhočeský svítek

.

.

Jihočeské kapří hranolky

.

Jizerské dračky

.

Kamýcký kamýk

.

Karlovarská vřídelní polévka

.

Knoflík z Olomouce

.

Kočičí marš

.

Kočičí svatba

.

Kolednice z Chlumce nad Cidlinou

.

Kynuté knedlíky s borůvkovým žahouřem z Borovan

.

Kuchařka - Recepty Němců z Jizerských hor

.

Lačná pýcha

.

Liberecký vepřový závitek Reichenberg

.

Litoměřický závitek

.

Modrý vole s procesím

.

Mrkvánky

.

Mrzák z Vysočiny

.

Naháč z Vysočiny

.

Octová polévka ze Šumperka

.

Olomoucký řízek

.

Ostravský kotouč

.

Ovocná polévka Vodvárka

.

Pardubický vepřový špíz

.

Pavlišovský řízek

.

Pivní štrůdl z Plzně

.

Plněný pardubický perník

.

Plzeňský kynutý bramborák TOČ

.

Plzeňský guláš

.

Podlistníky z Valašska

.

Pohančená kaša se škrakú

.

Pražský flamendr

.

Pražský guláš

.

Pražský koláč

.

Pražský tlačenkový salát

,

Pumprnikl z Hradce Králové

.

Příbramský bác

.

Rampušák z Rokytnice

.

Rauchermad z Kálku

.

Řepánky z Kolína

.

Řezy od jeptišek z Dolních Lukavic

.

Slezská vařonka

.

Slepé myši ze Zlína

.

Sklářské brambory

.

Slezské špaldoto

.

Stříbrný jelení guláš

.

Střítěžské zelí

.

Svatební buchtičky z Blížkovic

.

Škvarkové placky z Pece pod Sněžkou

.

Škvarková pomazánka z Bzence

.

Šneci po pražsku

.

Švestouka

.

Šumajstr se škvarky

.

Trubičky z Blatničky

.

Trutnovské švestkové buchty

.

Valašská chabašťová polévka

.

Valašský domikát

.

Vepřové maso s jáhly

.

Zeleninová polévka s kvakou

.

Zelné šlíšky

-

Židovský kaviár z Dobrušky

.

Žitný chléb s kopřivami z Těšínska

NGYyMG