Starý příběh o černém česneku, slunci a zapomenutém hrnci na terase

Jako většina geniálních věcí i černý česnek prý vznikl úplně náhodou. Vypráví se, že starý Kim-Bao-ho zapomněl na terase před domem hrnec, kam vždycky ukládal česnek. Tehdy prý bylo v Koreji horké léto a do hrnce pálilo mnoho dnů prudké slunce. Když jej otevřel, zjistil, že paličky česneku, které v hrnci nechal, jsou uvnitř černé. Chtěl tedy "zkažený" česnek mrzutě vyhodit. Jenže jeho manželka byla velice šetřivá, bylo ji líto přijít o tolik česneku. Tak zkusila jednu paličku oloupat a potřít s ní připravované maso.

Od starého Kim-Bao-ho prý recept na černý česnek pak rozšířil do světa jeho vnuk. Byl údajně čerstvým pomocníkem v jakési známé restauraci v Soulu. Chlapec od malička toužil být slavným kuchařem. Dumal nad tím, jak připravit šéfkuchaři nějakou specialitu, aby povýšil z umývače nádobí na skutečného kuchaře. No a tak se chopil příležitosti. Po vzoru babičky připravil šéfovi maso s černým česnekem. Ten byl nadšený, pokrm zařadil do jídelníčku a chlapce povýšil. Ovšem způsob přípravy i ingredience se staly na dlouho tajným receptem této restaurace. Jak se nakonec černý česnek rozšířil do zbytku světa, o tom příběh už nevypráví. Nicméně ve světě je velice populární a na atraktivnosti nabírá i u nás.

Oficiální zdroje říkají, že černý česnek pochází z Koreje a rychle se rozšířil po celé Asii. Dnes se na jeho ekologickou výrobu zaměřila Čína.  Připravuje se z bílého česneku kvašením při vysoké teplotě a vlhku. Jeho nasládlá chuť připomíná rozinky, melasu nebo skořici, nebo dokonce pečené švestky. Při kvašení se nepoužívají žádné konzervační látky, jde o přirozený proces. Ztrácí svou štiplavou chuť a někomu nepříjemný zápach. Má dvakrát více vitamínů a antioxidantů než česnek bílý, může připomínat česnekové želé.

Na rozdíl od bílého česneku nedráždí žaludek a mohou jej tak užívat i lidé, kteří jsou jinak na běžný česnek velmi citliví.

Černý česnek je právem nazýván superpotravinou, protože obsahuje látky, které mají hned několik pozitivních účinků na lidské zdraví.

Výrazný je také rozdíl obsahu účinných látek v běžném a černém česneku. U některých látek je obsah i mnohonásobně vyšší.  Jako příklad lze uvést rozdíl obsah minerálních prvků v běžném a černém česneku, kdy například u vápníku je obsah až 15x vyšší, ale u jedné z nejvýznamnějších látek S-allyl cysteinu je koncentrace dokonce až 145 x vyšší než u kuchyňského česneku.

Co se týče účinků na jednotlivé orgány či zdravotní problémy, tak černý česnek je významný především pro srdce a celý krevní oběh a ke snížení „zlého“ sLDL cholesterolu. Dále pozitivně ovlivňuje trávení, podporuje ochranu jater, má antibiotické vlastnosti, snižuje riziko vzniku hypertenze a minimalizuje riziko vzniku mrtvice či trombózy díky silným antioxidačním účinkům, podporuje naši obranyschopnost a snižuje symptomy astmatu a alergie.

.

PREVENCE RAKOVINY

Dle různých vědeckých studií je černý česnek prokazatelně silným bojovníkem v rámci prevence i při samotném boji s rakovinou. Nejúčinnější je vůči rakovině žaludku, tlustého střeva a prostaty. Předklinické studie navíc naznačují jeho účinnost v prevenci rakoviny prsní žlázy, žlučníku, jater, plic a jícnu

.

Posílení imunity

V rámci podpory naší obranyschopnosti jsou účinky černého česneku oproti běžnému česneku opravdu výrazně vyšší. Bylo například prokázáno, že u lidí, kteří jsou HIV pozitivní, nebo u nich už propukl AIDS, dokázalo pravidelné užívání zvýšit aktivitu NK buněk až o 155 %. NK buňky (z anglického “natural killers”, přirození zabíječi) jsou jednou z podskupin bílých krvinek, které jsou schopny identifikovat a zabít rakovinové buňky a buňky napadené virem. Není na světě zatím žádný syntetický lék, který by měl na zvýšení aktivity NK buněk byť jen srovnatelný účinek! Největší antibakteriální či antimykotický efekt byl zaznamenán proti  Cadida albicans a Helicobacteri pylori, který je spojován s žaludečními vředy a rakovinou, což je významný objev, protože je známo, že až 84 % populace je na antibiotickou léčbu H. pylori resistentní.

.

Lze ho použít do omáček, pomazánek, polévek, okořenit jím maso, ale můžeme ho připravit i na sladko, upéci z něj koláč, připravit marmeládu nebo máslo.

S česnekem můžeme připravit kuře, pečený plněný banán, česnekové máslo, pečené hrušky s česnekem a čokoládou, omáčku.

V Thajsku se například přidává do energetických nápojů.

Skutečná výroba černého česneku se zdroj od zdroje liší. Jeden tvrdí, se připravuje tak, že se nechá dozrát při pokojové teplotě v hliněných džbáncích po dobu 20 měsíců. Jiný tvrdí, že se vybrané palice kuchyňského česneku umístí do fermentačního boxu, kde jsou vystaveny vyšší teplotě a vlhku. Zde setrvávají tři týdny. Poté se vyjmou a umístí na speciální rošty, na nichž chladnou a schnou po dobu dalšího týdne.

Černá barva je pak výsledkem společného chemické reakce zvané Maillardův proces. To je to, co způsobuje hnědnutí v mnoha potravinách, jako je dušená cibule, sežehnutý steak, toast, preclík a dokonce pražených kávových zrn. Reakce produkuje stovky chutí a dává černému česnek svou jedinečnou chuť. Kvašení je výsledkem působení bakterií a nesouvisí s černým česnekem. Jen mírné teplo a čas převede čerstvé hlavičky česneku do této krémové černé barvy.

Internet se hemží i domácími recepty a teoreticky se jedná o jednoduchý způsob výroby. Stačí jen udržování česneku při teplotě 140°F = 60°C po dobu 3-4 týdnů (a zároveň zajistit aby česnek nevyschnul). Můžete si k jeho výrobě pořídit i česnekový kvasící box. Ovšem myslím, že jistějším způsobem je využít k jeho vyzkoušení naší Speciálku na koření, bylinky a čaje.