Libeček

Libeček má velmi výraznou kořennou chuť a vůni. Využívá se především k přípravě polévkového koření. Vhodný je nejen do zeleninových a masových vývarů, ale i do omáček. Pokud přidáte libeček do vody k vařeným bramborám, získáte lahodnou a nezaměnitelnou chuť. Použít jej lze také k přípravě paštik, pomazánek, zeleninových jídel, dušeného hovězího a jehněčího masa, salátů, marinád na grilování nebo do mletých mas.

Libeček je původem z oblastí v Íránu a Afghánistánu. V dnešní době se pěstuje po celé Evropě a Severní Americe. Libeček roste nejčastěji na slunných stanovištích.

Chuť a vůně: Libeček má výraznou kořennou chuť a vůni, a proto by se měl při vaření používat střídmě.

Popis rostliny: Libeček (Levisticum officinale) je vysoká vytrvalá bylina podobná celeru s dutou lodyhou a bohatě rozvětveným kořenem. Kvete žlutozelenými kvítky. Plody jsou žlutohnědé hladké dvounažky. Libeček může vyrůst do výšky až 2 metry a kvete ke konci jara, zatímco hrbolaté plody dozrávají až v srpnu. Květenstvím je okolík z 12 až 20 okolíčků. Bylinka se vyskytuje v oblastech s bohatou půdou, která udržuje vlhkost. Jako koření se používají listy a semínka, kořen jako zelenina. Plody se používají při přípravě likérů.

Historie a původ: Libeček pravděpodobně pochází z Persie, dnešního území Íránu a Afghánistánu a postupně se rozšířil do celého Středomoří. V antice se hojně využíval v medicíně. Řekové žvýkali listy na podporu trávení a pro zmírnění nadýmání. Zmínku o libečku najdeme také v římské kuchařce Apicius ze 4. století, která je uložena ve Vatikánu. Ve středověku ho rozšířili po celé střední a západní Evropě mniši, kteří ho pěstovali v klášterních zahradách. Karel Veliký prohlásil, že v každé královské zahradě by se měl pěstovat libeček. Do Ameriky přivezli bylinku emigranti, protože se velmi snadno pěstuje a lze ji při vaření použít celou, od kořenu až po listy.

.

Minimální množství je 20 g.

.

Pokud požadujete rozdělení do více balíčků, napište to, prosím, do poznámky a připočítejte si balné 5 Kč za kus. Odkaz do balného zde.

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ