VALENTÝNSKÉ DÁRKY

Jak se slaví Valentýn ve světě?
Ve Velké Británii si dvojice dávají dárky a valentýnky. V hrabství Norfolk na východě Anglie navíc mají takovou obdobu našeho Mikuláše jménem Jack Valentine, která nosí dárky dětem.
Maskotem oslav v Německu je prase, které má symbolizovat lásku a touhu. Společně se čtyřlístkem pro štěstí se objevuje na valentýnských přáních.
V Bulharsku se kromě Valentýna oslavuje den vinařů, takže nezadaní mají také důvod k tomu dát si skleničku vína.
Ve Finsku a Estonsku se 14. února se slaví den přátel.
Na Filipínách se konají hromadné svatby. Do stavu manželského tento den obvykle vstoupí stovky párů. Motivuje je i to, že sňatky v tento den finančně podporuje vláda.
V Japonsku je to naopak, než ve většině jiných zemí. Dárky tu totiž svým partnerům dávají ženy. Muži jim to ale oplatí o měsíc později, kdy je v kalendáři takzvaný White Day. Svým drahým polovičkám kupují bílou čokoládu, spodní prádlo stejné barvy, šperky nebo také „maršmelouny“.

.

Legendy o Svatém Valentýnovi
Kdo byl svatý Valentýn, kterého oslavují všichni zamilovaní, se vlastně neví. Neví se ani to, čím si vysloužil své mučednictví. Neznáme místo ani datum jeho narození a smrti. Když v roce 496 papež Gelasius I. (492-496) poprvé stanovil uctívání svatého Valentýna na datum 14. února, prohlásil, že patří mezi ty, jejichž jména jsou právem uctívána, ale jejichž činy zná pouze Bůh. Ani netušil, jak velká je to pravda.

Ve starověkém Římě se v únoru slavila takzvaná Lupercalia, což byl oficiální začátek jara a čas očisty. V předvečer tohoto dne byly do urny lásky vloženy lístečky se jmény mladých dívek. Každý mladý muž potom tahal lísteček a dívka, jejíž jméno si vytáhl, se měla stát jeho ženou v následujícím roce, když jim to spolu klapalo, mohli tento vztah ještě prodloužit.
Křesťanská církev se pak prý rozhodla slavit v polovině února svátek svatého Valentýna, aby pokřesťanštila tento pohanský zvyk. Podle jedné teorie je anglosaský svátek svatého Valentýna pravděpodobně odvozen od svátku Lupercalia

Kolem roku 1260 pak sepsal italský dominikánský mnich, pozdější janovský arcibiskup Jakub de Voragine, jednu z nejčtenějších knih středověku nazvanou Legenda Aurea. Ta obsahovala i velmi stručný životopis svatého Valentýna, podle nějž měl tento mučedník v roce 280 odmítnout před císařem Claudiem popřít Krista, a byl proto odsouzen k trestu smrti. Ještě před tím, než byl setnut, měl dceři svého žalářníka navrátit zrak i sluch.

Další legenda říká, že 14. únor začal být známý jako Den svatého Valentýna až díky křesťanskému římskému knězi Valentýnovi, žijícímu ve 3. století našeho letopočtu. Císař Claudius II., vládce Říma, zakazoval svým vojákům, aby se ženili nebo jen zasnubovali. Bál se, že by chtěli zůstat doma u svých rodin a nešli do boje. Potřeboval velkou armádu. Byl navíc přesvědčený o tom, že svobodní jsou lepšími vojáky než ženatí.

Valentýn však, nedbaje zákazu, vzdoroval vládci a tajně oddával mladé páry. Byl zatčen, uvězněn a popraven 14. února 269.

Mimochodem, Valentýn prý oknem svého vězení pozoroval orgie provozované Římany o Lupercaliích a v psaníčkách, která jim posílal po holubicích, je prosil, aby se chovali slušně a nehřešili. Nebyla to ale jediná psaníčka. Před svou mučednickou smrtí prý Valentýn ještě napsal milostný dopis své milované dívce (že by výše zmíněné dceři žalářníka?). Tak vznikla později přijatá tradice zasílání valentýnských přání. (Zdroj: Denik.cz)

---

• Řádkové zobrazení

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---