Únor 2020

První Hladový memoriál Jaromíra Bajaji aneb žrací nevandr

.

1. Jak se narodil

Tak se tak cpeme dietní paprikovou klobáskou, zapíjíme ji dietní dvanáctkou, bříško se nám hezky plní a my spokojeně předeme. Co udělat příští rok nějakou akci? Třeba něco hodně romantického, vzdělávacího a hlubokomyslného... Žrádlo!!! Zajásaly chuťové buňky a roztančily se tukové polštářky. A nápad byl na světě.

.

2. Název memoriálu a místo 

Mnoho nápadu prošlo statným Bohatýrům hlavou, než přišel první, který se dal vyslovit - Žrací nevandr. Ovšem všichni jsme věděli, že to není úplně ono. I sjel se vybraný marketingový tým na potlach Mastnejch vlasů a začal rokovat. Všichni jsme věděli, že základem musí být nějaké hodně známé jméno, osobnost, celebrita, někdo, koho každý zná. A pak to padlo, Vilda řekl - Bajaja. Cítili jsme, že tohle je to pravé. Doplnit pak zbytek názvu byla brnkačka. Bajaja je příjmení, tak jméno musí být buď Miroslav nebo Jaromír. Jiné prince neznáme. Tajné hlasování rozhodlo o Jaromírovi a zbytek názvu už tak nějak vyplynul z děje. Místo pak určil Rudy - Pivovar Chříč (na který máme hezké vzpomínky) a Javornice.

.

3. Zvadlo

4. Pátek začátek

Nastal den D a natěšení Bohatýři a jejich kamarádi začali přijíždět do Pivovaru Chříč. Jako první dorazili na divokém oři Melounek, Pinďa, Vilda a Ája. Hladoví a žízniví zasedli u dubových stolů a žádali si pivko. Dostali jej, ovšem všechny překvapil podezíravý až nevraživý pohled paní hostinské, když jsme si začali rozkládat svůj vercajk. "Za chvíli zavíráme," pravila. "No, ale my tu máme akci," řekla Ája. "Kdepak až zítra v sobotu 7.2.," odvětila hospodská téměř připravená k odchodu. Všem zatrnulo. Slabším povahám začaly kapat slzy. Pak se ale rekové vzmužili a rozhodli se neodejít bez boje. "7.2. je ale pátek, či-li dnes". Hospodská nezvládla tvrdý útok, ustoupila, zatetelila se a my mohli zůstat. Mnoho pohárů se na toto vítězství ten večer vypilo. Ano, kamarádi, nikdy nezapomeneme na dobytí Pivovaru Chříč.

Takhle jsme se měli. Foto: Huhla

.

5. Pátek První soutěž a celý večer

Vzhledem k tomu, že se v pivovaru sešla opravdu vybraná společnost nadprůměrně inteligentních lidí (což jsme předem věděli). Vymysleli jsme velice těžkou poznávací soutěž. Kamarádi museli správně určit dvanáct druhů koření - Sečuánský pepř, Anýz, Fenykl, Koptský kmín, Nigellu, Čertovo lejno, Guinejský pepř, Římský kmín, Kerblík, Estragon, Sumah a Kari list. Přesto, že někteří tahle koření viděli poprvé, poprali se se soutěží Bohatýrsky. První místo s osmi uhádnutými obsadil Jarda z Hostomic. V těsném závěsu byla naše Andulka se sedmi uhádnutými. O třetí místo se šesti uhádnutými se dělila Vlasta, Kosmák a Dan.

Vítězové dostali hodnotné ceny a většina osazenstva čepičky podporující dietu, střídmost a zdravé pojídání jako například: Nikdy BYJO, Pryč se zeleninou, Vařím dobře - vařím tučně, Chlast je slast, Pivo dělá hezká těla, Nejlepší je škvarková dieta, Mám ideální nadváhu apod.

Hezky jsme si popili výborné chříčské pivo, zazpívali s kytarou, nakrmili se segedinským gulášem a taky červíky, kobylkami a blešivci.

  

Lenka určuje koření. Foto: Huhla                                                                                                                                   Šťastný výherce soutěže a Andulka s nejmladší účastnicí

.

 A tady už s čepičkami                               

.

6. Sobota a druhá soutěž

V sobotu jsme šli do finále. Začala druhá velice náročná a vyčerpávající soutěž. Nebýt stálého dopingu ve formě dvou sudů chříčského piva od Zálesáka, který tak oslavil narozky, asi bychom ji ani snad nezvládli. Nejdřív se vařily soutěžní polívky. Všichni vytahovali své tajné zbraně - koření, zeleninu, maso. Krájelo se, dochucovalo, míchalo, žvanilo a dokonce i smažilo. A postupně ochutnávalo. Nebylo nedobrých polívek, ale všichni první nemohli být. Tutově nejlepší polévku cibulačku měl Pinďa, který vyhrál první místo a stal se VELMISTREM KUCHAŘEM. Na druhém místě se pak umístil se svou skvostnou zelňačkou Klondike  a stal se MISTREM KUCHAŘEM. Třetí místo pak obsadila Vlasta jako PRIMA KUCHAŘ s fazolačkou.

Výborná ale byla i Lenčina zelňačka, Pepova Houbová dršťkovka, Vildova Čubrikačka, Ledová uzená Zálesákova, či Míšova bramboračka. A kdybychom po dohodě nevyřadili Helčinu švestkovou polévku (slivovici se švestkami) a Pepovu Ořechovou polévku (ořechovici), které neměly polévkový certifikát, vyhrály by možná ony. 

Po polévkové soutěži jsme všichni funěli a vzdychali blahem. A ani se nám do druhé části soutěže nechtělo. Ovšem Bohatýři zvládnou vše a tak se soutěžilo dál. Někteří ovšem s procházkovou přestávkou.

Masová část byla opět vynikající. Nebylo ošklivých mas. Ovšem vyhrát mohou opět jen ti nejlepší. Těmi se staly Chemik a Veronika se svým gulášem a staly se VELMISTRY KUCHAŘI, druhý byl Pežot s bůčkem - MISTR KUCHAŘ a třetí náš Ruda se svou Basmou - PRIMA KUCHAŘ. 

Vynikající bylo i Pinďovo vepřové s česnekem, další guláš, špíz, kýta s Adamovým žebrem a další dobroty.

Nesmím zapomenout na vyhodnocování soutěží. Porotci se stali všichni. Každý dával 3 body pro toho, kdo byl pro něj nejlepší, 2 pro druhého nejlepšího a 1 pro třetího nejlepší. 

No a pak se jen oslavovalo a pilo, hezky se nám na té Javornici žilo až do neděle. Bylo nás 33 a nejmladším účastníkem byla Lenčina holčička. 

Pinďa dodělává výherní polévku

.

.

A tady se už dělají masíčka

.

7. Bajaja Pch Kakadu

A na závěr. Jak vznikl náš nový slogan? Bajaja - to je jasný, Pch - je logo Chříčského pivovaru a Kakadu - byl moc dobrej rumík, na kterým jsme si pochutnávali, když jsme se v neděli stavili v hospůdce U šesti trampů.

Jack tam také vymyslel krásnou poetickou báseň. Pch !Bajaja,Kakadu,ajajaj,tudy du.

Ahoj

 

  

 

 

NTkyY2